Autorka: Colleen Patrick-Goudreau
www.compassionatecooks.com

Někteří lidé se obávají, že jejich společenský život značně utrpí, jestliže ze své stravy vyloučí maso, mléko a vejce, poněvadž společenské příležitosti a jídlo obvykle jdou ruku v ruce. A tak doufám, že pro každého, kdo si někdy posteskl, jak je pro vegetariána nesnadné stravovat se v restauraci, jíst na návštěvě u nevegetariánského přítele nebo si pro sebe najít vhodné jídlo na různých sešlostech a oslavách, bude mých deset rad užitečným průvodcem a východiskem.

1. Buďte specifičtí. Ne každý ví, co to znamená stravovat se „vegetariánsky“ nebo „vegansky“, a pro vegetariány/vegany je tudíž důležité být ohledně svých stravovacích potřeb specifičtí. Znám spoustu lidí, kteří považují kuřata za rostliny s křídly nebo se domnívají, že „slepičí polévka“ je vegetariánská. Myslí si, že pokud v ní zrovna neplavou kousky drůbeže, je přijatelným pokrmem pro ty, kdo jinak ptactvo nejedí. A tak se vyjadřujte jasně a vždy žádejte přesně to, co chcete.
Návrh scénáře: Když jíte někde v restauraci nebo jste pozvaní na večeři k přátelům, pomůže vám, když uvedete, co přesně jíte či nejíte. V restauraci můžete říct číšníkovi, který vás obsluhuje: „Toto jídlo/menu vypadá báječně. Jen bych vám chtěl říci, že jsem vegan, takže mne prosím upozorněte, kdybych si objednal něco, co obsahuje vejce, masový vývar, sýr, mléko nebo smetanu.“ Nikdy jsem nenatrefila na číšníka, který by mi ochotně nevyhověl. Tímto opatřením předejdete jakémukoli potenciálnímu nedorozumění.

2. Buďte pozitivní. S největší pravděpodobností jste se rozhodli vynechat zvířata ze svého talíře proto, že vám to navozuje dobrý pocit - fyzicky, mentálně, emocionálně i duchovně. Pokud si za touto pravdou stojíte, pak je přesně tím, co byste měli vyzařovat k lidem kolem sebe. Váš postoj ovlivní vnímání a přístup ostatních k tomu, co to znamená být vegan.
Návrh scénáře: Když si objednáváte v restauraci, je samozřejmě zdvořilé a vhodné poděkovat obsluze za to, že vám vyhověli, ale snažte se neomlouvat až k bodu sebezapírání. Kdybyste měli nějakou potravinovou alergii, prostě byste to číšníkovi jen vysvětlili, a dál se tím nezabývali. Stejně platné jsou vaše stravovací preference tehdy, jsou-li založeny na důvodech etických. A pamatujte si, že to vy jim platíte – pokud si chtějí udržet zákazníka a dobré jméno, měli by vám vyhovět. A tak jen poděkujte a dál se tím nezabývejte.

3. Buďte sebejistí. Jídlo je jednak osobní, jednak politický problém, o němž je známo, že mezi lidmi vztyčuje zábrany, a vegetariáni se často stávají terčem posměchu, kriticismu, nechápavého vyslýchání, vtipů a prachobyčejné vulgarity. Udržet si sebejistotu, že jejich útok nemá nic společného s vámi osobně, vám pomůže snáz tento střet překonat. Také si nemyslete, že jste povinni vysvětlovat každému veškeré výhody vegetariánství. Když se vás někdo zeptá, proč jste se takto rozhodli, mluvte od srdce a povězte jim svou pravdu. Je to mnohem účinnější než se snažit obhajovat všechny poslední výzkumy ve výživě, které podporují vegetariánské stravování (a že jich je samozřejmě víc než dost!).
Návrh scénáře: Jste na večírku a někdo vám – poněkud nevraživě – řekne: „Právě jsem dočetl knihu od předního antropologa, ve které se uvádí řada důkazů, že lidé nebyli v žádném období evolučního vývoje čistě vegetariáni.“ Možná budete muset odolávat pokušení zareagovat tvrzením, že naši předkové byli ve skutečnosti spíš sběrači než lovci, že lidé jsou fyzicky uzpůsobeni k tomu, aby konzumovali vegetariánskou stravu, atd., a pokud je vaším cílem vyhrát tento argument, tak tedy argumentujte. Vezměte ovšem v úvahu i alternativní reakci, která útok rozptýlí, jde k jádru věci a umožní vám obhájit si svou pravdu. Mohli byste říci něco jako: „Nevím toho příliš o antropologii, ale vím, že když se stravuji tímto způsobem, cítím se opravdu dobře. Je to lepší pro moje zdraví, a rozhodně lepší pro zvířata. Kromě toho, není být člověkem o tom, že bychom měli dělat věci lépe než předtím, zvlášť když se toho čím dál tím víc dozvídáme?“

4. Buďte štědří. Spolupracovníci, sousedé, zákazníci, přátelé a rodina, ti všichni ocení dárek ve formě podomácku vyrobených pamlsků, a každý vegetarián zná moc skutečně chutného jídla. Pokaždé, když nevegetariáni ochutnají vaše proslulé bezmasé chilli nebo dekadentní sušenky bez mléka a vajec, seznámí se s pokrmy, které by si možná sami nikdy nevybrali a často pak od vás odcházejí se zcela novým vnímáním „vegetariánského jídla“.
Návrh scénáře: Přineste na ranní poradu do zaměstnání svoje vegetariánské buchtičky, položte sousedovi na verandu domácí sušenky, upečte ke slavnostní příležitosti dort a podělte se o něj s kolegy. Spoustu vynikajících receptů můžete získat na následujících stránkách: http://www.compassionatecooks.com.

5. Buďte asertivní. Lhala bych, kdybych řekla, že zdravé pokrmy čistě rostlinného původu jsou dostupné v každé restauraci, ale dostanete je takřka v každé restauraci, která není zaměřená na „americkou kuchyni“. Každá jiná kuchyně, od italské a thajské k indické či mexické, vám nabídne spoustu zdravých veganských pokrmů. Ovšem při těch příležitostech, kdy si nebudete moci sami vybrat konkrétní restauraci, když například vaše firma pořádá večeři pro zaměstnance nebo nějakou oslavu, vyplatí se navštívit danou restauraci předem a zjistit si, které položky z menu by se daly připravit bez masa, mléka a vajec, nebo co by vám mohli připravit speciálního, aby vyhověli vašim požadavkům.
Návrh scénáře: Většina lidí nemá ráda, když je jejich výběr jídla středem všeobecné pozornosti, zvlášť když někteří lidé považují veganství za něco „jiného“ nebo „protivného“, ale kdykoli jsem požádala o něco „mimo menu“, všichni ostatní u stolu brzy zatoužili po mém jídle. Vůbec netušili, že byste mohli požádat o něco jiného, než co je na jídelním lístku, a budou si přát, aby byli následovali vašeho příkladu!

6. Buďte pozorní. Je sice pravda, že když vegani neustále hovoří o tom, jaké to je být veganem, je to poněkud stereotypní, ovšem důvod je nasnadě: jakmile se totiž jednou konzumenti masa dozvědí, že jste vegetariáni/vegani, okamžitě se stáváte jejich důvěrníkem a poradcem v jednom. Často se vám svěřují, jak stále občas jedí maso nebo jak se stali vegetariány, až na to, že nadále konzumují ryby a drůbež. Třebaže jste to jistě slyšeli už předtím, buďte k nim uctiví, pozorní a citliví. Tito lidé zjevně chtějí považovat sami sebe za „vegetariány“ a svěřují se vám s nejrůznějšími informacemi o sobě samých. To, co říkají, může být důležitější, než to, co jim můžete říct v odpověď. Spíš se jich vyptávejte, místo abyste jednoduše reagovali.
Návrh scénáře: Nevegetariánka vám vypráví, jak se pokoušela stát se vegetariánkou, jenže to bylo velmi obtížné. Zeptejte se jí, co pro ni na tom bylo tak těžké. Svěří se vám s tím, že nechce vědět, jak se zachází se zvířaty. Zeptejte se jí, co by se podle ní mohlo stát, kdyby to věděla. Cílem je vybudovat dialog a uvědomit si, že to není „já proti tobě“, „vegetarián proti konzumentovi masa“, ale spíš my proti krutosti, my proti násilí. Pro ty z nás, kdo jsme vegetariány, je rovněž důležité pamatovat si, jak jsme sami dospěli k vegetariánství, tak abychom se nechovali pokrytecky. Byla doba, kdy většina z nás konzumovala zvířata a jejich produkty a někteří z nás se dlouho uchylovali k nejrůznějším hloupým výmluvám, jen abychom mohli v pojídání masa pokračovat.

7. Buďte připravení. Mohou nastat chvíle, kdy se nejrůznější příležitosti v zaměstnání nebo v rodině soustředí kolem masa (například grilování), nebo se odehrávají v restauraci, která zrovna nevychází vstříc veganům (jako například steak house). Při takových příležitostech se vyplatí najíst se ještě předtím, než tam jdete, a/nebo si přinést svoje vlastní jídlo, které si tam budete moci sníst. Možná to sice nebude vypadat nejlépe, ale je to lepší než nejíst vůbec, a navíc jídlo, které si přinesete, pravděpodobně inspiruje ostatní k tomu, aby si sami vyzkoušeli něco nového. Mám-li mluvit za sebe, grilování – pokud není vegetariánské – je jednou z příležitostí, které odmítám navštěvovat. Je pro mne prostě příliš bolestné a urážející pozorovat to lačné obžerství na masové hostině, ovšem na druhé straně nechci, abyste si mysleli, že vás veganství musí nutně izolovat. Já tam nechodím ne proto, že by tam pro mne nebylo nic k jídlu – nechodím tam proto, že prostě nechci, proto, že by mne to příliš rozrušilo.

8. Buďte vybavení. Je bezpočet událostí, které vám nabízejí příležitost přinést svoje vlastní jídlo. Dostavit se se svými oblíbenými veganskými lasagnemi nebo s čokoládovým dortem je spolehlivým způsobem, jak si zajistit, že si vychutnáte skvělé jídlo, a navíc ostatní seznámíte s chutnými a výživnými veganskými pokrmy.
Návrh scénáře: Když jdete k někomu na večírek, a hosté nebyli požádáni, aby s sebou přinesli jídlo, možná by stálo za to zavolat tam a ujistit se, zda bude v pořádku, když si něco přinesete. Anebo ještě lépe, zeptejte se hostitelky, zda jí můžete s přípravou jídel pomoci a něco přinést, což vám rovněž poskytne příležitost objasnit, co vlastně jíte (viz. bod 1).

9. Neztrácejte smysl pro humor. Nevegetariáni, stejně jako vegetariáni, mohou občas být s ohledem na toto citlivé téma poněkud napjatí. Humorný přístup je skvělým způsobem, jak toto napětí rozptýlit. Vždycky mějte na mysli, že ať nevegetariáni pronášejí jakékoli vtipy na váš účet, ve skutečnosti to s vámi nemá co dělat. Třebaže jsou tihle lidé pasivně agresivní, pomůže vám, když budete reagovat s humorem a nenuceně.
Návrh scénáře: Snažím se udržovat hovor v žertovné rovině, ale zároveň říkám pravdu. Tak například když jsem ve společnosti nevegetariánů a někdo poznamená něco o kuřecím sendviči, co měli k obědu a pak se otočí ke mně a chce se za takové řeči omlouvat, obvykle řeknu něco v tomto duchu: „Poslyšte, mně se neomlouvejte. Omluvte se těm kuřatům.“ Je to dobrý způsob, jak přimět lidi trochu se zamyslet, aniž byste byli kritičtí, a kromě toho, se mnou to opravdu nemá nic společného, spíš to má co dělat se zvířaty. Reagovat vůči nevraživosti nenuceně a s lehkostí je skvělým způsobem, jak z takové situace ven.

10. Buďte výřeční. Jednu věc někteří nevegetariáni nechápou – myslím, že ani já jsem tomu ve skutečnosti nerozuměla, dokud jsem se sama nestala vegankou – a sice že sedět v restauraci a pozorovat všechny kolem, jak přežvykují zvířata, je neuvěřitelně bolestným zážitkem. Naopak návštěva vegetariánské nebo ještě lépe veganské restaurace je něco báječného - nejenom proto, že si můžete vybrat cokoli na jídelním lístku, ale také kvůli tamní nenásilné atmosféře. Když se rozhlédnete kolem, s vědomím, že během přípravy pokrmů nebyla (úmyslně) zabita žádná zvířata, zažíváte při pohledu na hosty, kteří s požitkem vychutnávají skvělé pokrmy čistě rostlinného původu, pocit klidu a vyrovnanosti.
Návrh scénáře: Pokud to aspoň trochu jde a vy můžete požádat své přátele, rodinu nebo spolupracovníky, aby zkusili navštívit vegetariánskou restauraci, udělejte to prosím. Jestliže jste nevegetarián, rozšiřte toto pozvání na svého vegetariánského přítele. Takto se budou moci všichni výtečně najíst a užít si hojnost rostlinných pokrmů.

Svátky: Nakonec ještě krátká poznámka o svátcích. Myslím, že vám pomohou i mnohé z mých výše uvedených rad, ovšem stoprocentně jistým způsobem jak si zajistit, že všechno jídlo bude veganské, je, když uspořádáte sváteční večeři sami. Můžete to udělat ve stylu přátelské sešlosti, navést nevegetariány k tomu, co mají přinést s sebou, dát jim recepty, atd. Tímto způsobem dostanou inspiraci, aby připravili něco veganského, a možná si dokonce uvědomí, že vařili vegansky po celou dobu, třebaže tomu tak nikdy neříkali. Často cestuji na svátky domů a tam připravuji celé sváteční menu (samozřejmě s nemalou pomocí od mé drahé polovičky) pro naše rodiny. Jsou šťastní, že se našel někdo, kdo obstará veškeré vaření, a všichni si jídlo vždycky užijí. Znamená to pro mne sice víc práce, ale ať. Pár hodin strávených v kuchyni není ničím ve srovnání s tím, co musí kvůli nám vytrpět zvířata.