Kuřecí svalovina se v posledních letech stala nejoblíbenějším pokrmem mezi jinými kusy těl usmrcených zvířat. Kuřecí maso je nejlevnější na trhu, má pověst zdravého a libového zdroje bílkovin a také v denním tisku a jiných PR médiích vycházejí rubriky pro gurmány, kde známé osobnosti a celebrity prezentují veřejnosti své kulinářské umění či chuťové preference pokrmů z drůbežích odřezků. Kuřecí prsa na víně, kuřecí prsa s ananasem, kuřecí prsa s krevetovou omáčkou, dokonce existuje webová stránka s názvem Kuřecí prsa základ života.

Pojďme však hovořit o realitě. Slepice jsou zajímavá a zvídavá zvířata, stejně inteligentní jako psi, kočky či dokonce primáti. Jsou velice společenské a rády tráví čas pospolu, hledajíce potravu, čistíce se v prachu, odpočívajíce na slunci. Matky dokonce kvokají na svá ještě nenarozená kuřátka a ta jim odpovídají pípáním zevnitř svých skořápek! Dr. Chris Evans z Macquarie University v Austrálii, říká, “Jako trik na konferencích uvádím jejich vlastnosti, aniž bych zmínil, že jde o drůbež, a lidé si myslí, že mluvím o opicích.”

Ročně je na světě zabito okolo 20 miliard kuřat určených pro lidskou konzumaci a převážná většina z nich žije v otřesných podmínkách. Kuřata jsou chována v halách po deseti až statisících. Aby zvířata přežila takovou nepřirozenou koncentraci, jsou jim ve velkém množství do potravy přidávána antibiotika. Tolik ptáků vtěsnaných na malém prostoru je živnou půdou pro vznik různých epidemií, včetně ptačí chřipky. Představte si, že namačkáme do malé místnosti několik se lidí, kteří zde jedí a kálí; samozřejmě že dříve či později vypukne nějaká nemoc, proto je musíme nadopovat antibiotiky a jinými látkami, které tomu mají zabránit. Chov je také veden způsobem dopování stimulátory růstu, aby vyrostla nepřirozeně rychle. V roce 1957 průměrná délka růstového období byla 63 dnů, o 40 let později se tato perioda zkrátila na 42 dní. Drůbežářský průmysl pracuje na ještě větším zkrácení délky života a do roku 2007 očekává dosažení požadovaných 2 kilogramů za 37 dnů. Chovatelé potřebují, aby kuřata vyrostla co nejrychleji, za účelem otočit co nejvíce kolonií ročně a získat maximální profit. Žlutá, načechraná kuřátka jsou umístěna ve vyčištěných halách, ale za pár dní jsou již špinavá a nasáklá čpavkem z výkalů. V halách se během jejich života podestýlka nemění. Hobliny jsou již za krátký čas nasáklé ptačími výkaly, jsou vlhké a páchnou. Ze čpavku má mnoho kuřat popálené končetiny či kůži, což je pro ně velice bolestivé. Takovéto skvrny od popálenin jsou zřetelně vidět na mnoha balených kuřatech v supermarketech.

Samozřejmě, jak kuřata rostou, zabírají více a více místa a při dosažení požadované váhy 2 kilogramů už nemají kolem sebe žádný prostor. Jsou tak stísněná, že se během posledních dvou týdnů musí tlačit a prodírat mezi sebou, aby se dostala ke krmítkům a vodě. Vyrostou nepřirozeně rychle, od malého, žlutého kuřátka po velké kuře v supermarketu je to 6 týdnů. Přirozená délka života je 7 let, ale lidé kupují 6 týdenní mládě, které ještě ani nedosáhlo věku dospívání. Věk jejich dospění je totiž 18 týdnů, takže je to ekvivalent 3-4letého dítěte, kdy jsou poslána na jatka. Kuřata rychle přiberou na váze, nejvíce svaloviny naroste na prsou, která jsou tak těžká, že je celé tělíčko nakloněno dopředu. Kostra se nevyvíjí dostatečně rychle, aby unesla tělo, a kuřata začnou polehávat. Několik univerzit provedlo studie ke zjištění, zdali kuřata mohou chodit v posledních týdnech svého života a všichni vědci se shodli na tom, že až třetina ze všech brojlerů ke konci šestitýdenního cyklu má obrovské bolesti. Mnoho kuřat má zmrzačené končetiny a klouby, nohy je neunesou a proto používají svá křídla jako berle, aby se dostala ke krmítkům. Některá zahynou hlady nebo se zadusí, protože jejich vnitřní orgány nevydrží nápor, dochází k selhání srdce či plic. Chovatelé s tím počítají – u chovů se očekává 10% úmrtnost.

Po 6 týdnech jsou brojleři naházeni a nacpáni do klecí a odvezeni na jatka. Běžnou praxí je namáčení do chlórové lázně k odstranění hlenů a čpavkového zápachu. Krátký a bolestivý život je ukončen pověšením hlavou dolů na pojízdný pás, břitva prořízne hrdlo
a čeká spařovací lázeň, některé kuře břitvě unikne a je uvařeno za živa. Ta kuřata, která mají nádory a jiné nemoci, a projdou nepovšimnuta, skončí v těle člověka. Po zabití, vykuchání, atd. se části těl mohou zpracovávat a dále prodávat jako kuřecí stehýnka či prsíčka. Do kuřecích prsíček se běžně vstřikuje voda, sůl, cukry, příchutě, aromata a jiná aditiva. Starý trik pro „upravování“ masa je, že se do něho přidávají fosfáty, které lépe drží vodu, a tím pádem zvyšují hmotnost výrobku a tak zvyšují profit zpracovatelům. Brazilští a dánští zpracovatelé drůbeže však vynalezli před několika lety nový způsob jak šidit a upravovat maso kuřat. Vyvinuli technologii na získávání hydrolyzovaných bílkovin z hovězí krve a kostí. Novou techniku, jak vydělat z vody peníze, se její výrobci snaží nyní uvádět na trh ve střední a východní Evropě. V roce 2003 takovéto úpravy masa a možné ohrožování veřejnosti onemocněním BSE odhalil britský seriózní deník The Guardian a poté se přidala televize BBC, která tajně nafilmovala holandské dodavatele aditiv a německého výrobce proteinů, kteří se pyšnili zavedením nezjistitelných metod upravování kuřecího masa. Do kuřecích prsíček jsou vstřikovány bílkovinné hydrolyzáty získané ze starých částí těl krav a prasat. Tyto bílkovinné výtažky velice dobře váží vodu, dají masu napnutý a pevný vzhled. Takto „ošetřené“ maso může obsahovat až 50 % vody.

Nicarbazin je antikokcidiální aditivum, které se přidává do krmiv určených především pro výkrm drůbeže a používá se ke zlepšování zdravotního stavu drůbeží populace, může ale poškozovat lidskou DNA. Komise Evropské unie nechala provést studii a ve zveřejněné zprávě uvedla, že u této látky neexistuje dostatek informací, aby byla stanovena míra bezpečného limitu reziduí v krmivu drůbeže a proto odborníci doporučují snižování konzumace brojlerů, zejména pro snížení rizika vlivu na lidský plod a kojence.
Co se týče zdravotního dopadu na lidské zdraví, konzumace kuřecího masa není zrovna nic, co by mělo nějaké výhody. Není výjimkou, že se s masem kšeftuje, je posíláno sem a tam, přelepují se štítky a prodlužuje se tím doba trvanlivosti, kuřecí maso je dováženo ze zemí z celého světa, včetně Asie a Latinské Ameriky – v roce 2004 činil dovoz do Česka 67,6%. Zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2006 uvádí, že slepice ve více než polovině českých drůbežáren jsou nakaženy salmonelou a podle televize Prima vyplývá z posledního průzkumu hygieniků z jara 2007 byl zjištěn výskyt nebezpečné bakterie salmonela v šesti z deseti drůbežáren v Česku http://www.novinky.cz/ekonomika/hygienici-nasli-ve-vic-nez-pulce-drubezaren-salmonelu_114738_kjbks.html

Výskyt bakterie podporují zejména špatné podmínky v drůbežárnách. Salmonela je nebezpečná, ročně v souvislosti s tímto onemocněním zemře v Česku několik lidí. Další druh onemocnění je způsoben kampylobakteriózou, od roku 1994 se desetinásobně zvýšil počet lidí nakažených kampylobaktérií. Také není pravda, že kuřecí maso obsahuje méně tuku než maso z ostatních zvířat. Zrychlování výkrmu vede k vyššímu ukládání tuků a dnes kuřecí maso obsahuje stejné, někdy i vyšší množství tuku, než maso červené či další.
Konzumace grilovaných kuřat může také způsobit rakovinu
http://www.pcrm.org/newsletter/nov06/chicken.html

Veškeré vzorky grilovaných kuřat ze sedmi národních restauračních řetězců v U.S.A. obsahovaly nebezpečnou karcinogenní látku PhIP, což podnítilo americkou organizaci s názvem Komise lékařů za zodpovědnou medicínu podat soudní žalobu dle kalifornského zákona 65, chránícího občany před nebezpečnými látkami v potravinách, a donutit tak restaurace, aby varovali své nic netušící zákazníky. Komise lékařů za zodpovědnou medicínu, která sdružuje více než 5000 lékařů a vědců z celého světa žaluje McDonald's, Burger King, Chick-fil-A, Chili's, Applebee's, Outback Steakhouse, a TGI Friday's u Vrchního soudu státu Kalifornie. Komise lékařů provedla nezávislé laboratorní testy produktů z grilovaných kuřat ze sedmi kalifornských řetězců. Látka PhIP byla nalezena ve všech vzorcích kuřat z každé restaurace, ze které byly vzorky odebrány. Karcinogen PhIP je více než deset let na americkém úředním seznamu chemikálií o kterých je známo, že způsobují rakovinu. Prezident Komise lékařů za zodpovědnou medicínu, doktor Neal Barnard, řekl: „Grilované kuře může způsobit rakovinu, a konzumenti by o tom měli být informováni“.

O věcech, kterých zde hovořím se můžete přesvědčit sami, doporučuji stáhnout film britské televize Channel 4 s názvem Tajemství supermarketů http://veg-tv.info/Supermarket_Secrets

Rene Schwarz