Nyní, když Americké ministerstvo zemědělství (USDA) zveřejnilo nově revidovanou potravinovou pyramidu, proti které byla vznesena řada kritických námitek, je načase znovu se zamyslet nad vědeckými a politickými aspekty této zprávy. Třebaže nové vydání vychází v atraktivním formátu v internetové podobě, ukázalo se, že jeho výběr podpůrných vědeckých podkladů je zcela nedostatečný. A ty podklady, jež jsou nabízeny, vycházejí podle mého mínění spíš z celospolečenského vlivu a politického tlaku než z empirické vědy. Dohromady je to jeden velký návod ke zmatku.

Veřejnost potřebuje pochopit, proč je vůbec naše vláda tak svolná k tomu, že nás záměrně mate o vlivu stravy na zdraví. Šíření tohoto zmatku je obzvlášť nákladné, když výdaje na léčbu nemocí (někteří tomu říkají na péči o zdraví) rostou do závratných výšin (nejvyšší poměr na osobu na světě), úroveň péče o zdraví klesá (USA jsou v celosvětovém žebříčku na 37.místě), a navíc se v poslední době ukazuje, že se u nás zkracuje délka života.

Jen málokteré, pokud vůbec nějaké vysvětlení této pokračující tragédie je důležitějších než naše nepochopení výjimečné schopnosti výživy přispívat k dobrému zdraví a zabraňovat nemocem. V důsledku toho se pak obracíme k lékům a medicínským přístrojům, aby nás zbavily zcela zbytečných nemocí způsobených konzumací nesprávné potravy a špatným životním stylem. Skutečnost, že jsme ohledně výživy záměrně klamáni, není překvapující, a my tomu nemůžeme pomoci. Vládní financování výzkumu stravování a celospolečenské osvěty v oblasti výživy je téměř neexistující (v porovnání s penězi proudícími do jiných oblastí), výklad a podání vědeckých faktů jsou až příliš často povrchní, zredukované a opatrné, a uplatnění výsledků výzkumu ve veřejné sféře je přespříliš politizované.

Jako bývalý člen několika odborných komisí zabývajících se vlivem stravování na zdraví jsem zjistil, že nikde nejsou tento zmatek a klamání podporovány víc než během realizace stravovací a zdravotní politiky. Ministerstvo zemědělství, primární sponzor Vědeckého výboru pro potravinovou pyramidu, opakovaně demonstrovalo, že mu víc záleží na prospěchu americké zemědělské výroby než na zdraví daňových poplatníků. Většina členů nejnovějšího „pyramidového“ výboru například pomlčela o střetu zájmů s mlékárenským průmyslem, který vyšel najevo až na základě důkladného šetření. Na politice u nás zkrátka záleží víc než na osobním zdraví.

Tuto otázku dále komplikuje Komise pro potraviny a výživu (FNB) Národní akademie věd, jejíž úlohou je převádět nejnovější vědecké poznatky do doporučení ohledně příjmu jednotlivých živin, a tyto pak dále používá „pyramidový výbor“. Výživová doporučení, která platila desítky let, byla v nejnovější zprávě výrazně pozměněna způsobem, jenž zajisté potěšil sponzory. Tato výživová doporučení přijímat denně až 35% bílkovin, 35-40 % tuku (v závislosti na věku) a 25% přidaných cukrů, o nichž bylo řečeno, že jsou v souladu s „minimalizováním rizika chronických nemocí“ (rakoviny, srdečních onemocnění, diabetu, obezity), jsou pouze zlatým dolem pro podniky rychlého občerstvení.

Pokud financování společností na výrobu cukrovinek M&M Mars, sdružením společností na výrobu nealkoholických nápojů, obludným konglomerátem mlékárenského průmyslu (Dannon Institute) a sbírkou farmaceutických firem pomáhá učinit tuto zprávu uživatelsky přátelskou (rozuměj pro ně), a pokud tyto „výživové komise“ organizují a zabydlují akademici, jejichž zájmy se střetávají s průmyslovou výrobou, lze vůbec očekávat něco lepšího? Následky jsou neblahé. Když například zkoumala stejné podklady komise Spojených národů, a rozhodla se pro nižší hranici přidaného cukru (10%), cukrovarnický průmysl jim pohrozil, že přesvědčí Kongres, aby přestal financovat studii OSN, pokud nebude přijato doporučené množství 25%.

Manipulace s podklady, ať úmyslná či neúmyslná, naprosto podkopala hodnotu těchto zpráv. Doporučený počet a velikost porcí jídla falešně navozují dojem vědecké hodnoty a jistoty, která není na místě. Toto vzdělávací nářadí, které má diskutabilní hodnotu pro exemplární plánování výživy, znamená pro většinu konzumentů málo nebo vůbec nic. Víte například, kolik porcí jídla, ať zdravého či nezdravého, konzumujete každý den? Nebo dokonce jakou velikost by měla mít jedna porce? Obsah a identita nutričně aktivních chemikálií v daném jídle se mohou od doby, kdy je potravina sklizena, do okamžiku, než je vložena do úst, různit o neuvěřitelných několik stovek procent. Takové odchylky vážně znehodnocují jak přepokládané nutriční složení jídla, tak doporučené denní dávky, které na těchto číslech závisí.

Komise ministerstva zemědělství nyní tuto pyramidu individualizovala na mnoho součástí, které jen přidávají k všeobecnému zmatku. Dobře víme, že naše potřeba jídla se různí podle věku, pohlaví, fyzické aktivity a životního stylu. To ale neznamená směsici podstatně odlišných diet, o kterých se přepokládá, že mají stejné zdravotní účinky, zvlášť pak, když jsou tyto diety zakomponovány do širokých rámců nových nutričních příjmů nyní propagovaných FNB. Slouží to jen jako mimořádně široké pole působnosti pro výrobce potravin, aby mohli propagovat svoje produkty bez ohledu na jejich výživnou hodnotu.

Je potřeba chápat výživu jako komplexní a dynamický biologický systém, který je mnohem víc než jen souhrnem jednotlivých součástí. Až příliš dlouho lpěly výzkum, politický vývoj a veřejné pochopení na detailech, často, vyjmutých z kontextu, aby podpořily (a mátly) pozice a produkty speciálních zájmových skupin. Konzumujeme-li správné potraviny a snažíme-li se žít zdravým životním stylem, výsledná biologická symfonie reakcí, událostí a důsledků má výjimečnou moc při zachování zdraví a prevenci proti nemocem. Právě toto by pro nás mělo být hlavním heslem dne, ne politicky motivované vzkazy, které infikovaly celý náš systém chápání této úžasné vědy.

Zdroj: http://www.nutritionadvocate.com/story/siet_guidelines.html